Nejsem obhájcem nacistických zločinců. Na rozdíl od jiných

V minulém týdnu jsme byli svědky vzplanutí další protiněmecké vášně. Internetové diskuse byly plné nenávistných příspěvků. Zastánci kroku Petra Nečase se stali rázem kolaboranty a fašisty. Lidé používající takto silné výrazy by si však měli uvědomit, kdo je ve skutečnosti zastáncem nacistů. 

K rozpoutání dalšího kola vyostřeného antigermanismu stačilo vyjádření Petra Nečase v Bavorsku. Nečas však jen zopakoval část česko-německé deklarace. http://zpravy.idnes.cz/komentar-necas-se-za-vyhnani-neomlouval-f0t-/zahranicni.aspx?c=A130221_183550_zahranicni_pul 

Běda tomu, kdo s takovým činem souhlasí, řekli si mnozí internetoví diskutéři. Nazývání oponentů fašisty a kolaboranty je téměř už jejich denním chlebem. Není těžké uhodnout, kdo užívá obdobné výrazivo na politické scéně. Komunisté ostatně každého, kdo jde názorově proti nim, považují za fašistu.

Vojtěch Filip, předseda KSČM, mluvil o slovech pronesených Nečasem, jako o "ponížení českého lidu". To považuji za vrchol pokrytectví.

Pokud se někdo postaral v česko-německých vztazích o "ponížení lidu", byli to právě komunisté.

Antonín Zápotocký v roce 1954 omilostnil Maxe Rostocka. Ten byl do ČSR vydán z Francie, protože byl odsouzen k trestu smrti za lidické zločiny. Jakou fraškou pak byla slova, která Zápotocký pronášel k výročí lidické tragédie.

Werner Tutter se upsal StB. Když vyšla najevo jeho krvavá minulost, byl čs.úřady chráněn. Až do své smrti v 80. letech. Paralelně s ním byl kryt i Walter Pawlofski. Ten byl kryt jen proto, že by jeho stíhání logicky vedlo k veřejnému odhalení Tuttera. Oba nesli odpovědnost za vypálení Ploštiny a Prlova. 

KSČ po válce přistoupila k masovému náboru členů. Za stranickou legitimaci se poté schovávali mnozí kolaboranti a konfidenti. Výslechy členů gestapa přednostně provádělo OBZ (Vaš, Reicin, aj.). Jak uvádí poválečný ministr Hubert Ripka v Únorové tragédii a jeho stranický kolega Prokop Drtina v knize Československo můj osud, výslechy byly vedeny za účelem diskreditace nekomunistických politiků a buržoazie. Za to bylo vyslýchaným nabízeno propuštění.

Před volbami v roce 1946 vláda přijala usnesení, které tisku zakazovalo psát o excesech Rudé armády, partyzánů a zločinech spojených s odsunem. Takové opatření by dnes komunisté s radostí přivítali. V jejich rétorice jsou vraždy pouhými omyly, jak nám při výročí Února opět zdůraznili. Od krytí nacistických zločinců se komunisté nikdy nedistancovali, natož omluvili. Přesto mají tu drzost nazývat své oponenty fašisty a kolaboranty.

Proklamované antiněmectví KSČ v praxi

 Zdroj: facebooková stránka Jana Krause, původní popisek "České zázraky"...lépe řečeno "elity"